Dům, byt a zahrada, TOP články

Moje začátky v kutilství aneb stavebniny, pracovní oděvy Praha a velké zmatky

roller-tape-measure-2157306_1280
Posted: 28.5.2020 (12:22)   /   by   /   comments (0)

V tomto článku bych se s vámi ráda podělila o příběh z mých kutilských začátků. Příběh plný stavebnin, pracovních oděvů z Prahy a zmatků. 

Mnoho z vás na mě asi koukáte jako na blázna. Mladá holka, co si sama pořídila chalupu, protože chtěla být v přírodě. Věřte mi, že s tímto přístupem jsem se setkala mnohokrát, a často to byly opravdu vtipné historky. 

Někteří lidé, dokonce i moje babička, nechápou, jak jsem mohla utratit tolik peněz, a ještě se zadlužit za polorozpadlý barák. Říkala mi, že přece nemám ani chlapa, který by se o mě a o chalupu postaral. Pro mě to byl však splněný sen. 

 

Jsem si jistá, že chalupu dám s vhodným pracovním oděvem a nářadím hravě dokupy 

Pokud nepatříte mezi lidi, kteří tak snadno odsoudí druhé, budete se mnou určitě souhlasit, že to žena může zvládnout stejně dobře jako muž. 

Proč by si chalupu mohl koupit a předělat jenom chlap a ne žena? Vždyť podle mého názoru někteří chlapi by to ani nedokázali. Už jsem se v životě setkala s tolika nemehly, kteří si ani nedokázali zavázat tkaničky, natož něco postavit nebo opravit. 

Ještě, než přejdu k mému příběhu, chtěla bych zmínit tento zajímavý článek o technologických pokrocích v oblasti uniforem a pracovních oděvů, který jsem nedávno četla.

 

Příbuzné o pomoc nežádám 

Teď vám povím příběh o tom, jak jsem byla na chalupě prvních pár týdnů a nevěděla, co si počít. Chtěla jsem začít se stěhováním a nějakými stavebními úpravami. Týden předtím jsem sledovala tutoriály a učila se, jak zacházet se stavebním materiálem. 

Rozhodně jsem nehodlala nikoho z mých příbuzných prosit o pomoc, protože skoro nikdo s koupí chalupy nesouhlasil. Říkala jsem si, že až přijedou na krásné upravené místo, kde jsem všechno zvládla zařídit a opravit já, změní názor.

 

Moje výprava do obchodu 

Rozhodla jsem se, že v pátek si udělám výlet do nějakého obchodu se stavebninami, kde mi někdo s nákupním seznamem ochotně pomůže všechno vybrat. Plánovala jsem, že tam seženu i skvělý pracovní oděv, ve kterém se potom budu předvádět příbuzným a rodičům. 

 

Z cementu i hřebíků mám respekt

Vyrazila jsem tedy do jednoho nejmenovaného obchodu. Musím podotknout, že jsem rozhodně nikdy předtím dřevo, hřebíky, cement ani podobné věci nesháněla, proto jsem z toho měla přinejmenším respekt, stejně jako z celé renovace. 

 

Úžasem mi dochází dech

Vešla jsem do prodejny a naprosto mě ohromilo množství věcí, které tam byly. Najednou už mi tutoriály nemohly pomoci. Chci do koupelny kachličky tolik krát tolik centimetrů nebo o něco méně? A ta dřevěná prkna, jakou šířku a délku že jsem to chtěla?

 

To nejhorší nechám na konec 

Řekla jsem si, že ty nejsložitější věci nechám na konec, a že nejdřív půjdu do horního patra a podívám se na dekorace, osvětlení, plakáty a podobné věci, kterým jsem alespoň trochu rozuměla.

 

Přichází spásná pomoc

Když jsem se opět vrátila do prvního patra, přišel mi na pomoc jeden starší pán, protože si všiml, jak bloudím uličkami, a asi si myslel, že jsem nějaká hloupá blondýna, kterou vyslal manžel. Trochu se divil, když jsem mu předala seznam a vysvětlila, co všechno chci koupit, ale nakonec se mnou prošel ochotně skoro celý obchod. Ke konci už se se mnou bavil jako se starou známou. Dokonce mi slíbil, že se u mě na chatě zastaví, aby mi se začátky pomohl. Řekl, že o tom se přece rodiče nemusí dozvědět.

 

Vypadat jako Bořek Stavitel? To ne!

Jako poslední přišel na řadu výběr pracovního oděvu. Na ten jsem se těšila, stejně jako na plakáty a dekorace. Byla jsem trochu zklamaná, když jsme našli jen obrovské modré montérky, ve kterých bych vypadala jako Bořek Stavitel. Nedávno jsem také četla zajímavý článek o tradičních pracovních oděvech. Mrkněte na něj tady. Nakonec jsem nabízené montérky s díky odmítla a svému novému kamarádovi řekla, že mi budou stačit tričko a tepláky.

Už nejsem vystrašená holka

Teď už rozhodně nejsem ta vyplašená holka, co šla shánět stavebniny a vím, že už na trhu existuje spoustu firem, které prodávají i jiné úbory všech možných barev a střihů. 

Nakonec jsem sehnala dámské montérky, ve kterých nevypadám jako pytel brambor, krásná upnutá trička a polo trička. Pak jsem si pořídila také tašku z Larond, do které se mi všechny nové věci pohodlné vejdou. 

 

Neforemné montérky nebrat

Určitě jste si všimli, že výběr pracovních oděvů je moje nejoblíbenější část mého nového koníčku. Určitě doporučuji se po Praze pořádně porozhlédnout, než skočíte po prvních neforemných modrých montérkách.

 

Kam dál?

Comments (0)

write a comment