Nápad je cennější než hodnota šperku

V této oblasti tápou především muži. Roky utíkají a nápady na dárky postupem času dochází. Věřte nám, že žádná žena nemá dostatek šperků. Opravdu ne. Nemusíte se bát, protože vážně není třeba utrácet při každé příležitosti tisíce korun za drahý šperk. Trik je v tom, trefit se přesně do vkusu obdarovávané osoby. To zapůsobí více než cenovka vašeho dárku.

Jak ale zjistit, co by se mohlo druhé osobě líbit? Dobrým způsobem je si nechat nenápadně poradit od matky či sestry obdarovávané ženy. Možností je také tajná prohlídka šperkovnice vaší drahé polovičky, jež vám může napovědět, který druh šperků má nejradši. Velmi neoblíbenou možností je samozřejmě naslouchat své ženě, protože každá se čas od času nenápadně zmíní o tom, co by si asi tak přála.

Kde koupit šperky?

Ať už se vaší milované líbí třeba křišťálový náramek nebo například stříbrné náušnice, rozhodně je kupujte jen z ověřeného obchodu. Jedním z velmi oblíbených a kvalitních prodejců je Tiniana. Na jejich stránkách naleznete ohromný výběr kvalitních a cenově přijatelných šperků, se kterými určitě uděláte tu největší radost komukoliv.

Pokud tedy momentálně sháníte dárek a nevíte si s ním vůbec rady, navštivte stránky Tiniany a budete mít ihned jasno. Nebojte se poslat odkaz i rodinným příslušníkům obdarovávané osoby, aby vám s tím pomohli. Jedině tak docílíte toho nejlepšího výsledku a nezapomenutelného úsměvu vaší milované.

Zajímavé cyklostezky

V Česku máme celou řadu cyklostezek, krátkých i dlouhých. Pěkný je například přejezd Vysočinou z Jihlavy do Třebíče, kde se pak navíc můžete napojit na cyklostezku vedoucí do Rakouska. V každém případě na to ale potřebujete dobré kolo. Správně seřízené a stylové. Na cyklostezce, která je víceméně rovná, zřejmě neužijete kolo za sto padesát tisíc, tyto drahé modely, například kola Rocky Mountain, dokážete plně využít až v terénu. I za mnohem dostupnější cenu se dá pořídit kolo spolehlivé a originální.

Tuning kol pro milovníky originality

Pokud si pořídíte kolo za sto padesát tisíc, je vážně malá šance, že potkáte někoho se stejným. Moc lidí, kteří by do svého oře investovali tolik peněz, v Česku nenajdete. Takové peníze za kolo dávají spíš profesionální sportovci. I s levnějším kolem ovšem můžete být originální, když ho trochu vylepšíte.
Tuning kol nemusí být drahý, přesto dokáže udělat velký efekt. Barevné kladky, klece přehazovače či kazety kolo promění téměř k nepoznání. Někdy je možné zabít dvě mouchy jednou ranou, tedy vylepšit design i technickou stránku. Třeba Garbaruk kazeta nabídne 12 rychlostí, je ultra lehká a dostupná v několika barevných variantách.

Tuning svépomocí, nebo od profesionálů

Někdo si rád pohraje s kolem svépomocí, jiný ho raději svěří profesionálům. S profesionály se nebojte poradit, pomohou vám vybrat vhodné součástky, vyladí vaše kolo, aby bylo stylovější, funkčnější a bezpečnější – samozřejmě vám na míru. Jestliže často jezdíte večer či v noci, doporučí třeba světlo Lezyne Mega Drive 1800i. Nechte si doporučit, co bude nejlepší pro vás! Tuningem se zabývají třeba v Ostravě v prodejně Bicykly.cz.

Opakující se bolesti břicha, obecný pocit nepohodlí,zvláště v oblasti střev, změny vyprazdňování s častým nadýmáním nebo třeba nevolnost – to nezní příliš zábavně, že? IBS přitom v Česku trpí odhadem 1 až 1,5 miliónů lidí!

Velmi nepříjemnou vlastností IBS je, že během několika měsíců příznaky této poruchy mizí, poté se zase vracejí a časem se mohou dále zhoršovat – to především v případě pokud vaše střeva nejsou zrovna v té nejlepší kondici. Většinu lidí napadne otázka: „Bolí mě jen břicho, protože třeba nejím zrovna nejzdravěji nebo je to snad opravdu syndrom dráždivého tračníku?“. Odpověď není jednoduchá, ale jak řekla Nancy J. Norton, zakladatelka výzkumné, neziskové organizace pro funkční gastrointestinální poruchy (IFFGD):  „Téměř každý zažije občasný záchvat křečí s bolestmi břicha a průjmem nebo zácpou. Pokud jsou však tyto příznaky chronické nebo opakující se nebo když přerušují každodenní činnosti, mohou signalizovat IBS.“

Odborná společnost má samozřejmě k dispozici i vědecky podložená kritéria pro určení dané nemoci. Vydává je Římská nadace, jsou označeny římskými číslicemi – každá klasifickace obsahuje přesné definice, které pak pomáhají lékařům stanovit správnou diagnózu. Např. IBS se po poslední modifikaci, učiněné v roce 2016, přesunulo do klasifikace IV. stupně.

Pojďme se tedy podívat na typické příznaky tohoto syndromu:

• přerušovaná bolest břicha doprovázená průjmem, zácpou nebo střídavými epizodami obou
• nadýmání
• střídají se období remise s nečekanými návraty symptomů
• naléhavost tedy potřeba používat toaletu ve spěchu
• kručení v břiše i tehdy, když nemáte hlad
• přítomnost hlenu (bílá nebo žlutá tekutina) ve stolici
• pocit neúplně procházející stolice.

Jak vypadají běžné příznaky IBS již tedy víme, ale jak vůbec dojde k tomu, že se u nás tato nepříjemná porucha zažívacího traktu objeví? Zdá se, že změněné vzorce motility – stahů střev a také zvýšená citlivost střev jsou způsobeny narušením komunikace na ose mozek-střevo. Tato obousměrná interakce je důležitá pro udržení normální funkce střev. Ty rovněž reagují na jakékoli potenciální poruchy nebo stresory, což vede právě ke zmiňovaným změnám pohyblivosti a citlivosti ve střevě.

Lidská střeva jsou uchvatným orgánem, bohužel stále se spoustou nezodpovězených neznámých a tak ani lékaři či vědci nemají stále jednoznačnou odpověď na to, proč někteří jedinci začnou IBS trpět. Předpokládá se ovšem, že za projevem syndromu dráždivého tračníku stojí nejpravděpodobněji následující faktory:

• Genetická predispozice (např. rodinná historie IBS) k rozvoji IBS
• Střevní infekce, která proběhla před nástupem příznaků a způsobila nerovnováhu ve střevním mikrobiomu
• Dlouhodobý střes či chronické stresové životní události nebo jiné psychosociální faktory

Přesto, že IBS celosvětově postihuje 10 až 20% populace, zůstává valná většina nediagnostikovaná. To znamená, že milióny lidí se buď stydí s kýmkoliv, včetně svého lékaře, o svých střevních problémech mluvit nebo jen tiše doufají, že se ty zlé stavy těžkého nepohodlí už znovu nevrátí. Lidé prožívající IBS mají často pocit, že jim není pomoci a tak žádnou ani nehledají. Lékaři přitom nehodnotí pouze konzistenci stolice, ale i zmiňovanou bolest a váš prožívaný diskomfort. Je-li tedy váš běžný denní rozvrh často ovládán některými ze střevních obtíží popsaných výše, nenechávejte si to pro sebe. 

O IBS se konečně mluví více než např. před 30-ti lety a tak existuje nejen spousta tipů jak se třeba správně stravovat, aby se příznaky zmírnili, ale i výzkumů, detailně studujících syndrom dráždivého tračníku. Např. od roku 2018 probíhá v celkem 27 nemocnicích ve Velké Británii jedna z nejnovějších studií, iniciovaná českým výrobcem známého adsorbčního gelu Enterosgel. Právě tento zdravotní prostředek, schválený k symptomatické terapii IBS, je v hlavní roli prováděné studie. Ta má za cíl potvrdit jeho bezpečnost a efektivitu, při pomoci s velmi nepříjemným příznakem IBS a sice akutním průjmem.

Tento gel šetrně odstraňuje ze střeva škodlivé látky a to tak, že je fyzicky váže na svůj povrch a přirozenou cestou je pak při vyprazdňování odvádí z těla ven. Tím snižuje jak trvání průjmu tak četnost toho, kolikrát musíte toaletu vyhledat.

Víme už tedy zhruba proč se může u nás IBS vyskytnout, víme i to jak vypadají příznaky i že existují studie a běžně dostupné zdravotní prostředky jež nám mohou výrazně pomoci tak, aby se náš život vrátil do normálních kolejí. Rozhodně však nikdy nepodceňujme pomoc odborníků jakými jsou praktičtí lékaři či přímo gastroenterologové. Diagnostikovat správně syndrom dráždivého tračníku vyžaduje čas – je proto nutno nebát se konzultace s lékařem. Ten provede potřebné testy, aby tak vyloučil vážnější onemocnění trávicího traktu a mohl se soustředit na správnou diagnózu i zvolení dalšího postupu nejvhodnějšího právě pro vás.

Pamatujte si, že se nemáte za co stydět – střeva, jejich funkčnost a zdravá vnitřní mikroflóra jsou pro vaše tělo životně důležité! A vy si přece zasloužíte cítit se dobře a pohodově ve vlastním těle.

Hokejová helma

Jdete-li hrát hokej skutečně naplno, rozhodně je žádoucí mít helmu. V současnosti se hokejové helmy dají pořídit už celkem levně. Pozor si dejte hlavně na kvalitu materiálů, z nichž bude helma vyrobena. Konstrukce musí být z vysoce odolného materiálu tak, aby při pádu nemohla prasknout. Dalším bezpečnostním prvkem je pak řemínek k upnutí. Ideální je, pokud si helmu před nákupem nejprve vyzkoušíte. Zjistíte tak, zda vám padne na hlavu a má dostatečně dlouhý řemínek. Zejména u mladších hráčů je pak nezbytné zvolit hokejové helmy s mřížkou či ochranným plexisklem, což přispívá k ochraně tváře a očí před pukem a kontaktem od hokejek ostatních hráčů.

Hokejka

Zcela zásadní pomůckou jsou samozřejmě hokejky. V současné době jsou vhodné hlavně modely z vysoce odolného kompozitu, které mají dlouhou životnost. Dřevěné hokejky se proti nim nejen dříve poničí, ale také jsou těžší, což by mohlo mnoha hráčům při zápasech a tréninku vadit.

Důležitá je rovněž délka hokejky. Obecně platí, že má sahat pod nos. Pokud už stojíte na bruslích, pak má končit lehce pod bradou.

Další hokejová výstroj

Určitě nezapomeňte ani na různé chrániče, zejména je vhodné si opatřit chrániče na kolena a lokty, což jsou nejvíce citlivá místa. Při aktivnějším pojetí hry se pak hokejová výstroj pro další tělesné partie, a to včetně rozkroku, pro nějž se dá použít třeba plastový suspenzor.

Dříve pletla téměř každá žena od rodiny. Bylo její povinností vyrobit šály, čepice, rukavice a svetry, aby byla celá rodina v teple. Dnes už si toto oblečení můžeme koupit, avšak v poslední době se řada žen vrací k šití i pletení. Vlastnoručně vyrobené oděvy jsou originální a můžete si je vytvořit přesně podle svých představ.

Vlastnoručně vyrobený svetr má své kouzlo

Finančně se pletení vlastního svetru příliš nevyplatí, když si v obchodě můžete za dvě nebo tři stovky koupit nový. Pletací jehlice jsou záležitostí pár desítek korun, příze se cenově liší podle materiálu. Klubko 100% vlny stojí kolem stovky, 100% bavlněná příze zhruba padesát korun. Pro začátečníky je zbytečné kupovat drahý materiál, různé techniky trénujte na levnějších klubíčkách.

Pletení je v dnešní době spíše zábavou, možností projevit svou kreativitu, vyrobit si něco vlastníma rukama, mít něco originálního. Rozhodně to nemusí být pouze šála či svetr.

Uplést se dá i kabelka

Kdo má trochu natrénováno, ten se může pustit do složitějších věcí. Velmi zajímavě a originálně vypadají například pletené tašky. K těm potřebujete koupené polotovary na kabelky, aby váš výtvor měl pevné dno a uši. Doporučujeme dbát také na detaily, za osm korun si pořídíte štítek „handmade“, jímž dáte jasně najevo, že tuhle kabelku případné zájemkyně jen tak někde nekoupí.

Pletací příze si objednáte z pohodlí domova

Kdo se chce pustit do pletení, ten nemusí opouštět pohodlí a bezpečí svého domova. Jaký eshop vlny a příze nabízí za dobré ceny? Podívejte se na Propleta.cz. Mají tam i hezky zpracované návody, jak si vybrat vhodný materiál.

Ve většině erotických masážních salonů sice masírují zejména krásné ženy, avšak najdete i výjimky. Kromě toho není problém, aby šla žena na masáž k ženě, aspoň se nemusí tolik stydět.

Společná sprcha a masáž v soukromí

Erotická masáž začíná obvykle sprchou, nejčastěji společnou. Některé masážní salony nabízí i escort, tj. masérka za vámi přijde na hotel, pokud se však vydáte přímo do salonu, můžete si být jistí diskrétním prostředím a soukromím. S masérkou se vydáte do pokoje, přičemž sprcha bývá přímo na pokoji.

Po sprše se už přesunete na masážní lehátko a užijete si techniku, kterou jste si vybrali. Mezi muži je oblíbená například Praha masáž penisu s názvem COME and CUM. Ta perfektně splňuje požadavky dnešní doby. Je rychlá a přivede vás k nezapomenutelnému vrcholu. Trvá však jen 15-20 minut, takže na konci budete pravděpodobně litovat, že jste si nezaplatili nějakou delší masáž.

Erotická masáž je široký pojem

COME and CUM je pouze jedním z příkladů masáží, které nabízí salon Relax Point 66. Pokud vás láká Praha 2 erotická masáž, v tomto salonu si pravděpodobně vyberete. Tělo na tělo, pussycat masáž, nuru masáž, člověk ani neví, co vyzkoušet dříve.

Na masáž navíc nemusíte chodit sami. V nabídce je také párová masáž s jednou či dvěma masérkami. Ta slibuje příjemný milostný zážitek pro oba partnery a kolikrát jim pomůže vnést do erotického života novou jiskru. Poznají nové techniky, podívají se, co se jejich protějšku vlastně líbí, zažijí něco nového.

Erotické masáže už v 21. století nejsou žádným tabu, jde o službu jako každou jinou.

Chyba č. 1: Barva obočí

Ano, byly doby, kdy se za in považovalo nosit tmavé, téměř černé oblouky. Čím tmavší a hustší tím lepší. Jenže tento trend sluší jen minimu žen. Ostatní to dělá příliš přísné a působí to úsměvně.

Odstín barvy musíme volit pečlivě podle barvy našich vlasů. Tmavovlásky si obočí nabarví jen o tón tmavěji než své vlasy. Světlovlásky můžou obočí zvýraznit trochu víc, ne však v černé barvě. Raději by měly volit hnědou nebo šedou.

Chyba č. 2: Mezera mezi obočím

Pinzeta do ruky, dobré světlo a pak sem tam vytrhneme chloupek, který vystupuje z hlavní linie obočí. Tak zní rada pro správné vytrhávání obočí. Někdy se to ovšem nepovede a v záplavě adrenalinu vytrháme obočí víc, než bychom měly.

Na to ovšem pozor. Mezera mezi obočím by neměla být příliš velká. Správně má obočí u vnitřního konce hraničit s kořenem nosu. A u vnějšího konce zase sleduje linku od konečku nosu přes koutek oka.

Chyba č. 3: Neprofesionální vytrhávání obočí

Jeden by tomu nevěřil, ale i při vytrhávání obočí si můžeme ublížit. Nesprávné škubání se může zvrtnout natolik, že si poničíme kořínky a obočí už nám nedoroste.

V lepším případě máme chloupky do několika týdnů zase zpátky, ale i tak bychom měly být s vytrháváním opatrné. Míň je víc. Proto si vytrháváme jen chloupky na straně od víčka. Na straně od čela totiž chloupky podle kosmetiček nemusejí už dorůst. A takto vytrhané obočí vypadá nepřirozeně.

Chyba č. 4: Ani Marlene Dietrich, ani Brežněv

Extrémy obočí nesluší. Už dlouho je nastolené pravidlo, že obočí má být co nejpřirozenější. Proto ho nevytrháváme do tenkých oblouků, jak to měla ve zvyku Marlene Dietrich. Ani ho nenecháme zarůst do velikosti kníru.

Zkrátka pořád máme na paměti, že chceme nechat vyniknout tomu, co nám nadělila příroda. Někdo má obočí tenčí, někdo hustší. Tuto linii pak už jen lehce upravujeme.

Chyba č. 5: Nepřirozené líčení

Aby nám líčení obočí nezabralo příliš času, často ho jen rychle přejedeme tužkou nebo stínem. Jenže takto domalované jde poznat a nevypadá to hezky.

Přirozeně vyhlížející obočí vyžaduje při líčení trochu snahy. Neměly by vynikat žádné ostré hrany a naše ruka musí být lehká a precizní. Taky si musíme obočí malovat až na konec, jinak bude zbytek make-upu tmavší, než by měl být.

Jak dosáhnout dokonalého obočí? Je potřeba trocha profesionální péče

Kdo má v krvi všechny kosmetické tipy a triky, zřejmě mu úprava obočí nedělá problém. Ti ostatní ale potřebují alespoň na začátku profesionální vedení. Kosmetičky nám vysvětlí, jak obočí upravovat a jak ho malovat.

Nebo to rovnou můžeme nechat na nich. Taková návštěva kosmetického salónu je nutná jednou až dvakrát do měsíce. Kosmetička obočí vytrhá nebo depiluje a obarví. Tato investice se rozhodně vyplatí. Obočí totiž umí rozjasnit oči a nechat vyniknout rysům naší tváře. Profesionální péče jde na našem obličeji vždy poznat. Obočí zkrátka vypadá líp, než když ho odbydeme doma před zrcadlem.

Ještě lepší variantou je microblading. Jedná se o inovativní techniku, během které se pod kůži implementuje pigment a vytváří 3D efekt obočí. Specialistka takto tetuje chloupek za chloupkem, díky čemuž zvýrazníme hustotu a sytost svého vlastního obočí. Přitom málokdo pozná, že jde o permanentní make-up.

Microblading vydrží na naší tváři několik let. Po tu dobu máme po starosti. Vyhneme se všem chybám, které při úpravě obočí dělá velká část žen.

Umíte si obočí upravovat, nebo tu práci necháváte na odbornicích?

I kadeřnice potřebují ke své práci pracovní oděvy

Moje nejlepší kamarádka Nely, kterou znám už od střední, byla vždycky talentovaná kadeřnice. Nejdřív pracovala v jednom salónu. Měla zákazníky z celého města a všichni se chtěli objednávat jen k ní. Proto se nedávno rozhodla osamostatnit, otevřít si vlastní salón a splnit si tak svůj velký sen. Byla to skvělá investice, ale samozřejmě to ze začátku přineslo spoustu starostí. 

Dámy ze salonu potřebují outfit

Musela najít vhodné místo, nakoupit zařízení i kadeřnické potřeby. Nejdříve si myslela, že na pár zákaznic bude stačit sama, ale její salón brzy začal být oblíbený, tak si musela najmout další kolegyně. Když jsem jí řekla, že si zakládám blog na téma pracovní oděvy a obuv, rozhodla se, že mi pomůže sestavit článek s několika radami o výběru kadeřnické uniformy. Sama musela dámy ve svém salonu také obléknout.

Jak obléknout kadeřnici?

Může se to zdát lehké. Když ale nezohledníte všechny faktory, nemusí výsledek dopadnout podle vašich představ. Kadeřnická uniforma musí být pohodlná, designově originální, zapamatovatelná a stylová. Všechny ženy, které pracují v kosmetických nebo kadeřnických salónech, ve wellness centrech a lázních, se mnou budou určitě souhlasit.

Látka se opotřebovává

Pracovní kolektiv, kde ženy tráví celé dny na nohou a jsou pořád v kontaktu s vodou a různými produkty, musí mít uniformy, které budou odpovídat určitým standardům. Navíc často provádí stejné pohyby celý den a látka se může na určitých místech rychle opotřebovat.

Plandající šaty přinášejí nebezpečí

Nely mi poradila, že nejlepší je vybrat oblečení, které nebude ani velké ani malé. Nesmí nikde plandat, protože když bude uniforma příliš velká, neznamená to, že bude pohodlnější. Naopak, je to nebezpečné, protože se může zaháknout za nějaký přístroj nebo třeba o dveře.

Nejnovější trendy ve světě krásy

V poslední době se podle Nely čím dál více prosazují minimalistické tendence a hladké linie. Nejmódnější jsou kompletované uniformy, které navíc sluší všem typům postav a křivek. V praxi to znamená, že nejpopulárnější jsou uniformy se zapínáním na straně ve stylu kimona, s kulatým výstřihem nebo límečkem. Všechny látky jsou stejně populární, ale v poslední době vítězí satén.

Z vyprané látky se nesmí stát hadr

Pro kalhoty je nejpraktičtější pas s gumou, protože je nejpohodlnější a umožňuje svobodu pohybu. Nely mi také řekla, že jako látka se jí osvědčil polyester a bavlna, protože se i po mnoha vypráních neseperou a nenatáhnou. Pokud budete prát svou uniformu, nezapomeňte, že nejlepší je prát ji na nízkou teplotu a rozhodně ji nedávat do sušičky.

Věnujte pozornost i výběru obuvi

Předposlední tip od Nely se týkal obuvi. Doporučuje protiskluzovou, ale samozřejmě záleží na podlaze v salónu. Potřebujete jistotu, že s nově namíchanou barvou neuklouznete a neztrapníte se tak před klientkami a kolegyněmi. Ostatně Nely vzkazuje, že tohle se jí nikdy nestalo a ať to raději ani nepíšu…

Ženám to podle mne v uniformách velmi sluší. Povoláních, která takový stejnokroj vyžadují, je čím dál více. Nedávno jsem o tom četla článek zde. Udělejte si také radost nákupem stylového oblečení na Nerio. Uniformu vám sice nenahradí, ale budete se díky němu cítit skvěle při kterékoliv jiné příležitosti mimo salon. 

Pracujete někdo v kosmetickém nebo kadeřnickém průmyslu? Jaké máte zkušenosti vy? Souhlasíte s radami, které jsem dala dohromady?

Pracovní oděv byl mít denním chlebem, a tak bylo jasné, že připadá v úvahu jedině chemie

Marně mi mamka nabízela, že mám zkusit třeba i gymnázium. „Na gymplu je chemie přece taky a je jí tam dost. Mohla bys ji dělat také, a kromě toho stihla i jiné věci, třeba jazyky,“ navrhovala mi. Já jsem ale striktně trvala na svém. „Jedině chemie,“ prohlašovala jsem, kudy jsem chodila. A ve svém nejmilejším plášti plném nejrůznějších skvrn a děr jsem se dál velice intenzivně věnovala výrobě nejrůznějších chemických lektvarů. Ovšem tentokrát už ne sama.

Když přibývají ženské tvary 

Teď už jsem byla na pokusy dobře vyzbrojená. Do prodejen pracovních oděvů a obuvi jsem už chodila jako dobrá známá prodavaček na pokec. Ony mne na oplátku informovaly o všech novinkách, které se u nich na pultech objevily. Už jsem neměla plášť, který na mně visel a mamka mi ho musela zkracovat, jako kdysi v mých dvanácti letech. Teď, coby skoro šestnáctiletá slečna už jsem měla docela pěkná prsa i zadeček a pyšnila se dospěláckými velikostmi. A to samozřejmě nebylo všechno. 

Zapalují se mi lýtka

I v botách jsem si uměla vybrat. Nádherné bílé pantofle s plnou špičkou. Vůbec nic se nestane, kdy na špičku třeba ukápne nějaká chemikálie. Snadno se opláchne a prakticky nezanechá stopy, tak odolné ty boty jsou! To je přesně to, co potřebuju. Protože už se mi začaly zapalovat lýtka, jak se říká a scházela jsem se s jedním klukem od nás ze třídy, nebylo mi jedno ani to, jak vypadám. Začala jsem se dost intenzivně zajímat o módu, což je chvályhodné, jak se dočtete zde. Tedy pokud jsem zrovna nebyla zahrabaná v laborce. 

Móda jde ruku v ruce s chemií 

Ono, jak se ukázalo, ta móda s tou chemií šla docela dobře ruku v ruce. Chtěla jsem se prostě líbit jednomu chemikovi z naší třídy. Tedy klukovi jménem Pavel, kterému taky učarovala chemie. Vytvořili jsme postupně docela dobrou dvojku, která si vzájemně pomáhala. Nešlo přitom jenom o chemii, ale i o víc. Prostě jsme si rozuměli, a tak jsme si oba podali přihlášky na dvě chemické průmyslovky. 

Páreček v jedné třídě 

Dostali jsme se na obě. Na intru v nedalekém městě jsme spolu sice bydlet nemohli, ale i tak jsme si k sobě našli cestu. A samozřejmě jsme se na průmyslovce dostali i do jedné třídy. Oba jsme se na první den v nové škole i řádně vybavili. Zamířili jsme do prodejny oděvů a dopředu zakoupili dva pláště. Něco peněz jsme nechali i v prodejně bot. Já už jsem se nespokojila s jenom tak obyčejným pláštěm. Chtěla jsem se Pavlovi líbit.

Sjíždím zahraniční katalogy

Stále více jsem proto sjížděla katalogy různých zahraničních dodavatelů plášťů. Jako jiné holky sjížděly katalogy kosmetických firem,společenských šatů nebo spodního prádla z Miorio, já jsem si libovala v tomhle. A když jsem dospěla k názoru, že ta věc na obrázku je tak skvělá, že ji prostě musím mít, neváhala jsem a objednávala. Už dávno jsem opustila představu, že chemické pláště nutně musí být jedině bílé. I když bílá, je výhodná barva, jak se dočtete tady. Je na ní všechno vidět, nic prostě neutajíte.

I nad kádinkami můžu být sexy

Občas jsem Pavla překvapila nějakým nevšedním kouskem. Stávala jsem se tak trochu modelkou. Dospěla jsem prostě k názoru, že i nad těmi kádinkami člověk může vypadat sexy. Chlapi v laborce se přece rádi otočí za hezkou ženou, ne? A aby Pavlovi nebylo líto, že se parádím jenom já, občas jsem objednala nějakou módní vychytávku i jemu. 

Hraní na hudební nástroj by pro dítě každopádně nemělo být trestem. Pokud se na každou hodinu netěší, nenuťte jej. Nejdříve jej ale zkuste správně motivovat.

Systém výuky je důležitý

Jestliže dítě přihlásíte do základní umělecké školy, kde bude muset absolvovat nejdříve základy hudební teorie, s velkou pravděpodobností ho znechutíte. Učit se noty děti nebaví, přitom ke hře na kytaru jejich znalost vůbec není nezbytná. Když si rovnou najde akordy a texty a bude hrát, lépe ho ke hraní motivujete. K tomu, aby si mohlo zahrát nějakou známou písničku, často stačí i dva nebo tři akordy.

Nové akordy přizpůsobujte písním

Samozřejmě je vhodné začít se učit akordy od těch nejjednodušších, což jsou ty, k nimž potřebujete co nejméně prstů – D, A, Am, Dm apod. Těžké jsou ty, u nichž je třeba natahovat celý ukazováček – F, Fm, G atd.

Nejzajímavější pro dítě však bude, když se naučí ty akordy, které potřebuje pro dětské písničky. Je velmi motivující, pokud je po pár dnech učení schopné zahrát si nějakou celou písničku.

Najděte známé skladby

Nejlépe se hraní učí na písničkách, které jsou dítěti dobře známé. Na internetu jich najdete spoustu, jenže často je tam zadávají různí lidé, a tak jsou akordy na nepřesných místech, někdy dokonce chybné. To však není případ webu Spisnickou,cz, kde najdete písničky pro děti i dospělé. Co třeba Když se zamiluje kůň, Skákal pes nebo Jožin z bažin? A pro takové světoznámé Hallelujah potřebujete pouze dva akordy. U písně přehledně vidíte i hmaty akordů a lze ji transponovat.

Tak vzhůru do hry! Se známými písničkami to půjde lépe.